Rád bych se Vám vyznal ze svého odporu ke slovu nuda. Původně mělo svůj význam, ale dnes se, stejně jako spousta jiných, vyprázdnil. A tak často slyším kolem sebe dialogy typu: „Čau, jak se máš?“ „Nuda.“ Slovo mi také evokuje „nudapláže“. Svým způsobem je daná asociace logická.Člověk trpící nudou je vlastně bez ničeho, tak jako návštěvník nudistické pláže. Trpící. Nevím, jak vy, ale když mě už nuda navštíví, stává se mým duševním utrpením. V tu chvíli mizí mé sny i touhy, motivace dělat cokoliv se ocitá ve zmatku. Zvláštní, že mi motivace nezamrzne, je spíš rozptýlená, projevuje se to tak, ... číst dál

Nevím, co se to s lidma poslední dobou děje. A popravdě - nač nad tím hloubat, když je to pro změnu k lepšímu, že jo ? Tak třeba má love story s panem Hylenou z GIGAComputers nabrala jiných směrů. On sám osobně tedy bez reakce, ale vyhledal mě spolumajitel firmy a ten je očividně člověkem zcela jiných kvalit. Zápas se pozvolna mění v rozumnou řeč a momentálně je to ve fázi, kdy se blýská na lepší časy... vypadá to, že nebudu muset vyhlašovat válku a všechny své peníze ještě někdy uvidím :-) Toť pozitivní. Vzhledem k reakci čtenářů, která mě vyděsila. Slíbila jsem si, že se kousnu do jazyku ... číst dál

Už se vám někdy stalo, že jste se vzbudili uprostřed noci a ne a ne znovu usnout ? No, tak mě se to stává zhruba třikrát, čtyřikrát do týdne. Otevřu oči, kouknu na hodiny a tetelím se radostí, co času mi ještě zbývá, než budu muset sundat nohy z postele a smířit se s faktem, že je teď hezkou řádku hodin zase zpátky nedám... A tak můžete mi říct, proč samou tou radostí ty voči zase nezavřu a nepokračuju ve spaní ? Sleduju podivný stínohry za sloupem, kolem kterýho se plazí umělý psí víno a říkám si, odkud se bere ten jemnej průvan, kterej kymácí lístky sem a tam. Jako by je někdo schválně oh... číst dál

Pomóóóc ! To se nedá slovy popsat, u toho by jste museli bejt ! Když mi Luboš řekl, že s námi v další Ambrosii bude vařit zase hvězda, netušila jsem, že jich tam vpadne taková banda ! Nejdřív přijel Michal Hudček... no, přijel... jsem ho jako přivezla :-) Celá nadšená, že budu dělat taxi celebritě, si to frčím do Roudnice a rozjímám. Navigátor Johanes, můj moderátorský kolegáček, se těší stejně jako já a tak jsme Michala málem přehlídli čekat u silnice. Naštěstí jen málem ! Místo "celebrity" nám podává zasádrovanou pravici rozježený usměvavý kluk a mě je okamžitě jasný, že mám štěstí - jako... číst dál

Tak jsem se konečně rozhodla pořídit si počítač. No, ono už bylo na čase, už mě ty propisky pomalu začaly stát víc peněz, než onen samotný zázračný přístroj moderní vědy ! Povídám Lubošovi : "Lubuno, je zle, potřebuju nutně počítač, nemůžu se v jednom kuse hádat doma s holkama, kdo zrovna půjde na net !" Je to vážně bitva na život a na smrt a mě je holek líto, protože kdybych u toho měla sedět tak, jak potřebuju, už bych asi neodsedla... A rozumím i jejich potřebám, ať už co do přípravy školní, nebo jen "pouhé" komunikace s kamarádkama, že je matčino psaní únavné a prudící. A Luboš, coby sp... číst dál

Den jako každý jiný. Probudíte se, nasnídáte, dáte oblíbenou kávu, šup sem, šup tam, takový ty běžný denní povinnosti... A vůbec netušíte, že se dneska budete líbat se Smrtí. A že je vlastně otázka, koho ten polibek víc skolí - zda vás, nebo Smrt samotnou.Teď se divím, že jsem ani netušila, že se něco stane... Obvykle mívám divný pocity, takový to nepopsatelný vědění, že cosi není v pořádku, znáte to ? Jako Fantomova bolest, pofoukat si něco, co už neexistuje. Ty ty ty, moje intuice, vzít si dovolenou právě teď !Tak nějak jsem nic nestíhala. Pak jsem si chvíli říkala, že jsem to neměla láma... číst dál

Nevím jak vy, ale já se teda vstávání nebojím. Mám přesně naprogramované podvědomí, aby reagovalo na volání mého kámoše budíku s milým úsměvem a nejlépe s písní na rtech. Stalo se to zcela automaticky jednoho škaredého podzimního rána, kdy jsem vstávala s opuchlýma očima a čímsi v koutku pusy a to byla poslední kapka !No znáte to. Člověk si spí, myslí si, jak se má dobře, zrovna se k němu prodírá ten nejzajímavější sen, na který se čeká třeba taky čtvrt roku a do toho KŘÁP ! Hnusnej zvuk, pípání a skřehotání digitální potvory a ty blikající číslice - radši se tam ani nedívat.Nepomáhá proti ... číst dál

Milovaní vážení, mám pro Vás čerstvé zážitky, které si nemůžu nechat pro sebe, i když mě o to mé sobecké Já prosilo... Hele, klídek, mé sobecké Já, jo ? Moje sdílné Já si se zážitkama laskavě naloží jak je jemu libo, takže – nebylo by na čase to respektovat ? ? ?Ono je to totiž malinko složitější a záhy pochopíte nejen proč je mé sobecké Já tak sobecké, ale taky proč je to sdílné Já tak horlivé a sdílné... Vezu si z Roudnice plný pytel zážitků z natáčení Ambrosie a div divoucí, že mě něstíhala pokuta za pokutou za rychlou jízdu, jak jsem spěchala k peru a papíru, abych to na Vás mohla všech... číst dál

Tak jak už pohádky začínají, i v této žil byl, kdesi, kdysi, za horama – a nebo před horama, podle toho, ze které strany čtenář je – úplně obyčejný, ušatý kluk, s pihami na nose, rozcuchanou ofinou a velkýma modrýma očima. Jmenoval se Janek. Nebo Danek ? Ono se ledacos přes ty hory zkomolí a člověk nikdy neví... Tak mu radši budeme říkat Franta, aby bylo hned patrný, o kom je řeč. číst dál

Šel jednou zajíc do městské řeky - číst dál

Příběh, který vám ráda zprostředkuji, se bude líbit zejména fanouškům a fanynkám zubních ordinací, které všichni zcela jistě navštěvujeme radostně a s láskou. Proto sledujte bedlivě tyto řádky, možná v nich najdete návod, jak si tuto radost nechat úplně klidně ujít ! (A nebo kecám a vůbec nic takového tu nenajdete...)Jednoho né moc krásného dne skolila mou sestřičku chřipajzna jako řemen. A jak už to chodí, ve válce s bacilama většinou člověk pár dní nevyhrává. Byl na ni asi hodně žalostný pohled, protože když už i kamarádi jejího přítele nosí dary, aby jí zvedly náladu, to už je co říct.  ... číst dál

Do slunečného odpoledne se nám vkrádá jaro a z okna to venku vypadá přímo pohádkově. Nejpřívětivější čas na rande s princem, nějakým mladým, urostlým, nezkaženým, zábavným... A mám štěstí, jeden takový by se hned našel ! Ladím Fénix, kam za chvíli přijede Martin Kraus. Jestlipak přijede stylově na bílém koni ? Martin a ještě princ... No jako mohl by, nemusí bejt přece listopad, každopádně se to hodí v jakémkoliv období !Tak jsem zvědavá, co nového se dozvím o Krausovic hvězdě. Co na sebe prozradí zdánlivě křehké stvoření s podmanivým úsměvem, po kterém šílí všechny princezny i neprincezny n... číst dál

Vážení čtenáři:-) číst dál

Nad věcmi dějícími se v naší zemi zůstává rozum často nejen stát, ale kolikrát to i vzdá a složí se. Nerozumím politice, podotýkám. A tvorba zákonů je mi vzdálená asi jako vynález zkázy – vím o ní, ale nemám s ní nic společného. Ale ! Pokud tu mám žít a matně se orientovat, nezbývá mi, než se snažit určité věci pochopit. No – určité... spíš všechny.Hodně se teď pohybuji v sociálních sférách, protože jsem nejen samoživitelka, ale také pečovatelka – starám se o dva marody, kteří dospěli do fáze, kam možná dospějeme časem všichni. Do fáze, kdy budeme odkázáni na pomoc blízkých. A to je ta lepš... číst dál

Tak nám další neděle zvolna dává vale a já si říkám, proč ty víkendy tak letí, když se všední den táhne jako sklípkanova pavučina ? Možná proto, že sklípkan pavučiny nedělá ? Nebo jako dělá ? Vím houby o sklípkanech, ale leze na mě horečka a nějakej moribundus se mi snaží vytvarovat mandle žiletkou v úhledné hranoly, takže spíš abych si uvařila čaj a zmizela světu z očí... Telku ne, u ní vždycky usnu, kolik je hodin ? Áááá, budou čtyři... Ladím rádio, miluju reality show a měl by být teď rozhovor s nějakou celebritou - nachytám pár drbů z nablýskaného zákulisí a kdo ví, třeba mi to zažene h... číst dál

Tak jdu na nákup. Že by se mi chtělo, to zrovna né, ale když už mi klíče samy skočily do kapsy a vzaly s sebou i lístek se seznamem, co je potřeba koupit... Obvykle obojí hledám, takže bezva, dnes bude nakupování úplnou pohádkou ! Ne všechno však pokračovalo tak, jak se původně zdálo. Třeba mě ohodil projíždějící autobus. To miluju ! Píšu si jeho eSPéZetku a hned jak ho uvidím někde o samotě, ohodím ho taky, aby věděl, jak je to příjemný ! Jsem vášnivě zákeřná... No a pak ta fronta v obchodě, to je další lahůdka. Stoupnu si pokorně na její zatočený konec a přemítám, zda je lepší tu stát, ne... číst dál

Při vysílání byla ve studiu skvělá nálada:-) Věříme,že i u vás doma bude legrace a pokud si vyzkoušíte naše recepty,nebo nám zašlete ty své, budeme moc rádi :-) číst dál

Občas se stane něco, o co stojí za to se podělit. Dlouho jsem neváhala, než jsem se rozhodla vyprávět Vám příběh, který mi sice hodně vzal, ale zároveň hodně dal. Snad v něm najdete i Vy to své a pomůže Vám to některé věci chápat s jiným pohledem... číst dál

Dřevěné sochy „povstaly“ pod rukama řezbáře Davida Fialy během léta loňského roku v rámci projektu „Cesta životem podej mi ruku, podám ti svou“ a symbolizují životní cyklus pouť od narození přes dospívání až k smrti.Jasanové dřevo, ze kterého díla vznikla, pochází z kmenů nemocných stromů. Ty rostly v parku na radouňské návsi. Na počátku roku 2010 však musely být pokáceny. Za myšlenkou vytvoření soch stojí občanské sdružení „Radouňské baby“, které se nesmířilo s tím, že by po nemocném stromořadí zůstal uprostřed obce jen „pařezový háj“. Představitelky sdružení tak oslovily řezbáře Davida Fialu, který sousoší osmi děl dokončil v říjnu tohoto roku. číst dál

Opět přichází Ambrosie a s ní Kryštof Bernas a Miloslav Ledvina, kteří tentokrát vyměnili moderátorku :-) Sváteční nálada panovala po celé vysílání :-) číst dál